Na mýtince v hustém lese srnky mají jednání,
vzrušeně tu probírají, v čem tkví krása šukání.
Krotit chtíče nelze věčně, těžko zůstat nad věcí,
dnes v noci se bude konat pravý grupáč zvířecí.
Sexuální teorie podstatná je velice,
na co je a co kam patří, ví už každá samice.
Až s půlnočním zahájením horký vítr zavane,
pod nebem, co hvězdy roní, boj o ptáky nastane.
A už v houští kdosi spouští vábivé své volání
pro ty, co se chlípným činům očividně nebrání.
Stádo srnek rozrušeně přešlapuje dokola,
snad v tom davu nadrženců nenarazí na vola.
Nejen srnky bydlí v lese, druhů je tu bohatě,
zvědavé jsou lesní holky, svádí kluky okatě.
Liška, kuna, zaječice, veverka i lasička,
umí držet, umí kouřit, umí líbat na víčka.
Zpoza stromů na ně hledí lačných očí tisíce,
Přemýšlejíc, na kterou z nich chuť by měly nejvíce.
Vybral-li sis, jednej rychle, ostýchavost netřeba,
potěšení, oč tu běží, je i lidská potřeba.
Začíná tu bezesporu zajímavá volenka,
samečci tu samičkám svým roztahují kolénka.
Obratně i zdrženlivě, jak to zručnost dovolí,
po citlivé předehře se každá k styku podvolí.
Šedý vlk už slastně vyje, chlupy ježí vzrušením,
klátí tu, co nevyhrála boj se svým pokušením.
Bratři vlci mlsně čumí, vyplazené jazyky,
ocasy si při tom honí, všichni máme zlozvyky.
Kdo to v křoví tiše mručí, čípak jsou to ušiska?
Medvěd pudům neporučí, v tlapách mne si kuliska.
Že je nabit zimním spánkem, potencí svou ukáže,
srdcervoucím řevem dravým dodává si kuráže.
Na medvěda velký pozor, zkušený je velice,
jeho šarmu odolala málokterá samice.
Každá, do níž chloubu svojí až po kořen zanoří,
vroucí vášní nehynoucí navždy pro něj zahoří.
A že býval starý děvkař, holky střídá zvesela,
jednu šuká, druhou líbá, třetí ho pak dodělá.
Vysvětlujte pánu lesa, že mrdání bez lásky,
je jako bys nikdy neznal k odpovědím otázky.
Ouha, ouha, kdo to funí, kdo to v trávě vyvádí?
Skromné z větví opevnění zvědavce sem přivádí.
Horlivost těl propletených připomíná bouři,
ježek píchá při měsíčku, až se z něho kouří.
Pod smrčky se v mechu válí čtyřprocentní menšina,
jezevec je ze všech gayů nejzdatnější mašina.
Ty, co babám neholdují, o panictví připraví,
libido má k závidění, málokdy se unaví.
Soulož savců vnese choutky i do světa hmyzího,
kde počestnost rovněž není jen ze zlata ryzího.
Komár, čmelák, vosa, včela, všichni mají kladélka,
rytmicky jak z Beethovena vrtí se jim prdelka.
V mraveništi pod platany začla swingers párty,
po sobě se všichni válí, líbají se rty.
Na koberci z jehličí se všechny kasty ruší,
vyhrává ten, kdo královnu ze všech nejvíc vzruší.
Moudrá sova nevěřícně shlíží z větve na ten rej,
tím, co vidí, překvapena, otázek má habaděj.
Co jsou tohle za praktiky, kdopak vás to naučil?
Od vás by i Cassanova mnohému se přiučil!
Z toho plyne poučení, co životu žár dodá,
že za hříšné dovádění může matka příroda.
Nebraňme se touze, kterou každé oko nevidí,
láska kvete v každém věku, u zvířat i u lidí.