Pohádka

Sluníčko za hory zapadá
A mě tahle píseň napadá
O tom jak se lidé milují
Lásku za hrob slibují

Jsi má víla, štěstí, celý svět
Voníš jako vzácný rajský květen
Chci tě navždy nosit v náručí
Konat jak mi tvůj hlas poručí

A ty jsi můj rytíř z pohádek
Chci žít s tebou navždy bez hádek
S něhou o tě budu pečovat
Pravidla ti budu určovat

Jak si přeješ, ty má květinko
Až ti bude zima malinko
Dříví do kamen ti nasekám
Teď s prstýnkem tiše poklekám

Ach jaký jsi ty můj romantik
Přeplavala bych i Atlantik
Abych stala se tvou manželkou
Služkou, pradlenou i milenkou

Tak si řeknou ano potají
I když se fakt vůbec neznají
A když se poštěstí po letech
Vidí svoji lásku na dětech

Honza koupí Jitce autíčko
Do sněhu vyryje srdíčko
Jitka zase koláč upeče
Do kina se hezky obleče

A pak jako děda s babičkou
Pohlídají vnučku maličkou
Ukážou ji staré obrázky
Hořký život bývá bez lásky

Sluníčko za hory zapadá
A já budu trochu rýpavá
Bo ne vždy to končí jako tu
Svatba nedělá jen dobrotu

20.7.2023

Zpět