Tikot prstů na spánky
Ze slov pletu copánky
Příběh neznámý má konec
Nezvoní mu ještě zvonec
Ať je to sen nebo zdání
Pod víčky se těla sklání
Všemi smysly omámena
Nitěma jsou propletena
Snad řasami zamrkáním
Snad nevinným pousmáním
Jako kostka ledu taju
Při každém z tvých jinotajů
Hlaď mě ještě slovy těmi
Jsi jediný mezi všemi
Zastav, pozdrž vteřinu
Všechno zlé ti prominu
Zírajíce do dálky
Vlhnou slzné kanálky
Ztrácíme se sami v sobě
Mizíš ve mně a já v tobě