Včera o půl desáté jsem si řekla
Vždyť mě neznáte, tak dost
Ukážu vám všem, jaká vlastně jsem
Nikdy nesuď, koho neznáš, jedním pohledem
Tichá, ale výbušná
Čistá, ulice rušná
Že prý hledám se, věčně hádám se
Zavěšená v síti, která furt propadá se
To jsem já, to jsem já, to jsem já, já, já
Tvoje teplomilná papája
Papája co z dálky voní, žene jako stádo koní, tvrdá, ale stejně šťavnatá
Hříšná mince v pěsti zaťatá
Často bývám nejistá
Sílu ztrácím dočista, ale
Pak se proberu, vždyť nemám tuberu
Řeknu: nebuď měkká, holka, zase zaberu
Matka nebo milenka
Slepá mrkací panenka
V centru Paříže drží se za mříže
Loudí, prosí, pláče a dělá potíže
To jsem já, to jsem já, to jsem já, já, já
Tvoje teplomilná papája
Papája co z dálky voní, žene jako stádo koní, tvrdá, ale stejně šťavnatá
Hříšná mince v pěsti zaťatá
Tak tu pětatřicet let
Čumím na ten divný svět
Bez peněz na pásce toužím po lásce
A slepými uličkami zkouším nezmást se
Slova, co se narodí
Mluví o tom, co se přihodí
Když foukneš do dlaní, že přijde poznání
Když zůstaneš sám sebou, svět se ti uklání
To jsem já, to jsem já, to jsem já, já, já
Tvoje teplomilná papája
Papája co z dálky voní, žene jako stádo koní, tvrdá, ale stejně šťavnatá
Hříšná mince v pěsti zaťatá
18.1.2019
Zpět