Ostravský Kabaret BO je originál každým coulem

V divadelních slovnících se dočteme, že kabaret je středoevropský a západoevropský divadelní žánr, uplatňovaný často v prostorách s pohostinským provozem.  Pokud jste zatím neměli možnost navštívit ostravský klub Heligonka, pak vězte, že žádné z dosud uvedených představení se do něj žánrově nehodí lépe.

Proč je z cibule tolik smradu a proč má člověk prdel vzadu? BO, BO, BO!

Jaromír Nohavica se nikdy netajil svým obdivem ke kořenům českého písničkářství v podobě, v jaké ji prezentoval po roce 1910 zpěvák Karel Hašler ve staropražském kabaretu Lucerna, nebo Jiří Červený a Eduard Bass v legendární Červené sedmě. Nyní, po sto letech, se rozhodl splnit si sen a ve svém novém divadle Heligonka uvádět kabaret SVŮJ. VLASTNÍ a PODLE SEBE. NOHAVICŮV. A jak se mu to daří?

Kabaret Bo je velmi chytře koncepčně pojatý jako hudební kabaret s hereckými výstupy, které má na svědomí mladý ostravský renesanční talent Jiří Krhut. Spolu se zkušeným písničkářem Nohavicou a geniálním polským akordeonistou Robertem Kusmièrskim tak vzniklo umělecké trio, které nejen že se vzájemně bravurně doplňuje, ale umí využít rázovitých předností každého jednotlivce a zároveň na sebe vzájemně slyší. Zapomenout nesmíme na skrytou zadní jistotu, která tvoří organizační část, zázemí a rovněž se na pódiu několikrát v němé roli objeví, a to je dramaturg klubu Pavel Giertl. Každý z „Boáků“ má svůj osobitý kostým – Nohavica bílou košili s motýlkem, Kusmièrski černou košili s vestičkou a kloubouk a Krhut pruhované tričko (během večera také vystřídá nejvíc převleků). Všímaví jedinci jistě zaregistrují, že všichni pánové jsou sladěni do černo-bílo-červena, což jsou barvy loga Heligonky.

Scénograficky je scéna pojata velmi střídmě a to je jen dobře, neboť dojem kabaretního prostředí už sám o sobě vytváří architektonický prostor Heligonky, za nějž vděčíme panu Josefu Pleskotovi. Kulaté stolečky s občerstvením, domácká atmosféra a téměř nepatrná hranice mezi jevištěm a hledištěm vytváří pro žánr kabaretu ty nejvhodnější podmínky, kterých je zde využito do nejmenších detailů. Jen místo názvu Montmartre na nás v zadní části pódia svítí červený nápis KABARET BO. A z čeho se Nohavicův kabaret vlastně skládá? Pokud jde o dramaturgické složení programu, stejně jako na koncertech je hlavním znakem pestrost a snaha střídat polohy, v případě kabaretu jednotlivé umělecké formy – divák uslyší a uvidí hudební čísla, herecké skeče a etudy, písně, scénky, kuplety i improvizaci s hostem z publika. Jako úvodní a závěrečná skladba zaznívá na halfplayback znělka Kabaretu BO, v níž jsou osvětleny odpovědi na všechny blbé otázky světa… Pokud někdo název do této chvíle nepochopil, Nohavica poté nabízí další možná vysvětlení. Co je to tedy to BO??? Odpověď si vyberte sami, nabídka je pestrá: Bo Ototude, Bez Obalu, Božátko Opuštěné, Babští Oblíbenci… Nejvýstižnější charakteristika je však BARDI OSTRAVŠTÍ BAVÍ OSTRAVU! V kabaretu se tak mimo jiné dozvíme, co by Ostravák nikdy neřekl, co pronášejí za jízdy v autě ženy a co muži, nebo jak by řekl jednu větu Pražák, jak Brňák a jak Ostravák. Uslyšíme několik zbrusu nových kupletů, společně se podíváme na ukázku z programu TV Heligonka, staneme se svědky hokejového přenosu Československo – SSSR  nebo proběhne sociologický výzkum ženských jmen a dialogů rodičů v nákupních centrech. Na své si přijdou také milovníci jazzu, rytmu židovského i romského, uslyšíme píseň v dosud neznámé řeči anebo třeba zjistíme, jaké to je, když Polák zpívá píseň, jejímuž obsahu vůbec nerozumí a je ji proto třeba překládat do znakové řeči. Jelikož kabaret nemusí být vždy jen jednostranně zábavný, ale může mít i funkci společensko-apelativní, do programu se nám zamotají uprchlíci, Andrej Babiš nebo životní problémy každého z nás.

Ještě jste v Heligonce nebyli a váháte? Určitě přijďte. Bo prostě BO.

Zpět